Stanu se kavárenským povalečem

.. protože sedět v kavárně dvě hodiny po zavíračce je stejně nejlepší. S kamarádem, který vám přese všechny rozdíly stejně rozumí a chápe vás. Kdy za okny leje a déšť je hnusně studený a vítr fouká, je lezavo že bych kočku ven nevyhodil. A stejně milionkrát za den pochybuju, jestli jsem se rozhodl správně a milionkrát a jednou jsem ujištěn že ano.  A ikdyž je mi smutno, tak to zvládnu. Protože musím a protože to byl první krok k tomu nenechat se děsit mnoha cestami a jednu si vybrat. Tu kterou jsem cítil jako nejlepší, ikdyž tolik bolí. Protože nejsou špatné cesty, jen po některých dojdu do cíle za delší čas a třeba víc unaven a s jinými zkušenostmi.

Advertisement
This entry was posted in Uncategorized. Bookmark the permalink.

One Response to Stanu se kavárenským povalečem

  1. Lili says:

    Tak teď nevím, kam ten komentář zmizel, ale…
    Myslíš, že bolest je indikátorem správné cesty? Napadlo tě někdy, že to bolí, protože jdeš proti něčemu? Třeba proti něčemu, co je důležitější než špatná a správná rozhodnutí. Důležitější než všechno.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Connecting to %s